Ánte Mihkkal Gaup lea eret Guovdageainnus ja gullá sis- Finnmárkku davvisámi luohteárbevirrui. Son lea ollu jagiid bargan oahpaheaddjin ja juoigin. Son ovdanbuktá sihke árbevirolaš ja ja iežasdahkkon luđiid ja bargá áŋgirit luođi seailluhemiin, ea.ea. Juogiid Searvvi bokte.
Son lea máŋga jagi oahpahan juoigama árbevieruid ja lea maiddái dovddus máinnasteaddji. Son lea almmuhan máŋga Cda iežas máinnasolbmáin Juffáin, sámi lágádusa DAT os bokte.
Juffás leat leamaš iešguđetlágan fearánat, sihke somás, imáš ja issoras fearánat. Muhto son láve birget go lea juonalaš ja gávvil ja go atná muittus dološ neavvagiid. Son lea oalle áigá uldaáhkus ožžon noaidesoappi, mii lea dávjá su veahkehan go lea bárti. Juffá čájeha iežas fearániiguin movt olbmot leat ovdal birgen meahcis, ovdal go mášinfievrrut ja telefuvnnat bohte atnui.
Leat almmuhuvvon sámegillii jietnagirjjit Juffá fearániiguin Oaivvehis olmmoš CDas leat oalle issoras fearánat go Juffá oaidnávoaivvehis olbmo, go gásttaša eahpáracca ja go mihcamáreahkeda áicá árdnahávddi suova. Ánte Mikkel Gaup muitala ja juoigá.
Nástegoahti
Dá oainnát gova nástegoađis – jorba goahti man sisa čáhket 25-30 olbmo, geat čohkkájit lahttis čuovgaprošektora birra. Prošektora nala bidjá guoimmuheaddjii muhtun sylindera, coahkkala nala čuovgga ja de šaddá vejolaš oaidnit dan “nástealmmi” maid háliida. Vuolláičálli berošta eanemustá sámi nástealmmis ja jáhkuin mat dasa leat čadnon.
